Konečně i na Smoldu došlo a dožil se dospělosti! Shrnuto a podtrženo:[ulist=disc]kurva drát padesát...
Visací Zámek
parník
chlast
slast...[/ulist]
FUMFCHČIK na parníku aneb Kurva drát padesát...
Konečně i na Smoldu došlo a dožil se dospělosti! Shrnuto a podtrženo:[ulist=disc]kurva drát padesát...
Visací Zámek
parník
chlast
slast...[/ulist]
Letos na lyžovačku jedeme - hádejte kam? Správně - do Itálie. Termín byl určen na leden, konkrétně od 22-tého. Když se řekne - lyžovačka v Itálii - téměř každého napadne: "Pane bože, to zas bude cesta!" Jenže tentokrát Kirka našel termín od neděle do neděle. Hurá! Vyhneme se zoufalým kolonám cestujících Němců a Holanďanů! Vybrané středisko Serrada di Folgaría je sice menší, dost daleko, ale uvidíme. Minimálně cesta bude bez nekonečného poskakování po německých dálnicích a ostatní se nějak poddá... 
Letos jsme Silvestr pojali trochu jinak. Už v listopadu jsem se s Vaškem, hlavním organizátorem, dohodl, že letos připravíme bojovku aby byla sranda. Ovšem napadl sníh, paní Jana zavelela a Vašek jel s ní a Helenou na bežky. Sice jsem jim tak trochu záviděl (a hlavně moje Zuzanka), ale rozhodl jsme se zorganizovat bojovku sám. Téma o Václavovi IV., známém opilci se na Silvestra hodilo, tak hurá na to! 
Už se s toho stává pěkná tradice. Na pomezí léta a podzimu Katka s Romanem pozve Veselou společnost na jednodenní výlet a posezení u nich na letním sídle ve Vojkově Podolí. Letos to vyšlo na 1. října. Trochu jsme se obávali aby vyšlo počasí, ale jak to dopadlo předčilo veškeré nejoptimističtější přání. Bylo opravdu krásně. Sešlo se nás celkem hodně: Kirka, Jarmilka, Lucka a Míša od Knobíků, Jana+Vašek, dva Kolářovi, vlakem dorazila Helena s Viktorem a samozřejmě Katka a Roman. 
Loni se výlet na konci září kolem svátku sv. Václava do Mikulova velmi vydařil. Řekli jsme si: Co to letos zopakovat? Naprostou většinou byla tato idea schválena. Zůstala jen otázka: Pojedeme zase do Mikulova a nebo zkusíme něco jiného? Chvíli jsme tápali a pak přišla se spásným nápadem Gábina. Co takhle Němčičky? Je to kousek od Bořetic - tím i od Svobodné Spolkové Republiky Kraví hora, centrum vinařské oblasti. K pronájmu je celý dům se třemi ložnicemi. Není co řešit. Jedeme! 
Na letošní druhé romantické pohyby jedeme na západ, do hlubokých lesů Českého lesa. Krajina se svým rázem velmi podobá Šumavě, tvarem povrchu, hlubokými temnými hvozdy, řídkým osídlením jako důsledek vysídlení německého obyvatelstva. To zní velmi dobře. Navíc pěkný 
Příprava letošního tradičního kolování Veselé společnosti byla docela dlouhá. První problém byl s výběrem místa. V únoru (!) byly už všechny kempy na zajímavých místech beznadějně obsazené. Nebo byly volné, ale vždy něco nesedělo. Jednou bylo málo chatek, po druhé byly chatky malé (hlavně pro trpaslíky, kterých vždy jezdí jako psů), po třetí bylo chatek dost, ale kvalita psí boudy. Pak zničehonic přišel Kirka s kempem 
Rok utekl jako voda, je tu znovu jaro, sukně se zkracují, dny prodlužují, stromy kvetou a je vůbec dobrá nálada. OVPMSPOA pobesedoval a řekl si, že pravidlo "3x a dost" je velmi dobré a inspirativní. Také platí léty ověřené rčení "do třetice všeho dobrého i zlého". A proto pravidlo i rčení ověříme v praxi a PO TŘETÍ se sejdeme v Krčském lese ve srubu Gizela. 
Jirka Holina v termínu 27.5.-29.5. pozval všechny pány z Veselé společnosti na Pánskou jízdu na chaloupku do Vlastiboře. Program byl úžasně jednoduchý:
Jedeme Vaškovi "zkolaudovat" jeho chatičku do Vestce u Miličína. Mluvilo se o tom dlouho a konečně to přišlo! Na víkend kde tajemno a mystično se snoubí s jásavou atmosférou prvomájových veselic a stavěním májek. Na sobotu vyšel 30. duben - svátek všech, ale opravdu všech žen a neděle tedy bude, logicky, prvomájová, že... Už jenom takto zvolený termín sliboval mnohé a když pomalinku prosakovaly informace o tom, co vše na nás Vašek chystá, očekávání se měnilo v nadšení a netrpělivé počítání hodin, minut a vteřin zbývajících do odjezdu do bájného Vestce na Sibiři (České). 
Repete po devíti letech. V roce 2007 jsme poprvé s Veselou společností zavítali na sever Itálie, do Jižního Tyrolska k Brixenu, přesněji do díry zvané Rasa (viz článek 
