Protože se neúprosně blížil ten den, kdy se z chlapce stává muž a z dívky zralá a krásná žena, začal jsem přemýšlet jak tento "přechod k vyššímu bytí" oslavit se svými milými spolužáky. Na posledním srazu, který se konal v listopadu L.P. 2013 a reprezentoval nepříjemně vysoké číslo (35), totiž padl návrh na společnou oslavu abrahámovin. A protože opakování je matka moudrosti, skutečně jsme si sraz zopákli. Zkusili jsme to trochu jinak...

V Krčském lese, kde se konal náš vůbec první oficiální třídní sraz po pěti letech, hned vedle velkého altánu (kde jsme se slezli), stojí krásný srub Gizela, který funguje jako hospoda, veřejná opékárna buřtů, udírna a prostor pro setkávání kohokoliv z jakéhokoliv důvodu.

Srub Gizela a Altán

Ten den s velkým [font=Tex_Gyre_Adventor]D[/font] byl stanoven na 23.5.2014, pátek. Vše bylo zařízeno s dostatečným předstihem, OVMSPOA (Organizační Výbor Mimořádného Srazu Pro Oslavu Abrahámovin) na svém setkání formuloval následující otázky a vzápětí na ně odpověděl:
otázka: "Kde ten mimořádný sraz udělat?"
odpověď: "V Krčském lese stojí srub Gizela, fungující jako hospoda a je k pronájmu na konání čehokoliv, prakticky za útratu a za 200,- Kč za každých 10 lidí (komické je, že to je taxa za používání WC). K dispozici by byl vnitřek srubu, kam se vměstná až 30 lidí a sezení venku pod stříškou pro cca stejný počet."
otázka: "Proč v lese? Není to daleko od čehokoliv?"
odpověď: "Blízko stále stojí srub-altán, kde se konal 1. oficiální třídní sraz po 5-ti letech. Je to na velmi pěkném a romantickém místě. Daleko to není. Na přiložené mapičce vidíte, že ke srubu vedou v zásadě dvě cesty: od metra Roztyly i od metra Chodov romantickou čtvrthodinovou procházkou."
otázka: "No a co tam?"
odpověď: "Upéci na grilu nějaké zviřátko (krocana, krůtu, prasátko). Posedět uprostřed romantického lesíku, pochlastat, popovídat si s druhou polovinou lidí (protože na srazu v listopadu jsme to stihli jen s první polovinou). Posedět u táboráku, opéci si třeba buřty... Prostě si to užít..."
otázka: "No a co holky? Nebudou se bát, když půjdou sami lesem?"
odpověď: "Samozřejmě bude ustavena Hlídka Dobrovolné Ochranky (HDO) a na přání bude něžné pohlaví doprovázet buď na metro a nebo na nejbližší sídliště k taxíku nabo jinému odvozu. Předpokládá se ale hromadný příchod i hromadný odchod."
otázka: "Kdy by se to mělo konat?"
odpověď: "OVMSPOA vybral termín v pátek 23. května 2014, protože už bude teplo a protože v květnu se narodili ti nejlepší z nás."
OVMSPOA ještě konstatoval, že bude báječné, když jako VIP host bude s námi naše skvělá paní učitelka Kopečková.

Naplánováno bylo pěkně. OVMSPOA nenechal nic náhodě, několikrát byl v Gizele na inspekční cestě, ochutnával kvalitu piva, každý večer se modlil za přívětivé počasí a vše vypadalo náramně. Čtrnáct dní před dnem D bylo krásně, teplo, sucho a optimisticky. Ještě ráno 23. bylo slunko a teplo. Předpověď počasí sice něco předpovídala, ale rosničkáři se mohou splést, že. Nespletli. Úderem čtvrté hodiny odpoledne se dosud blankytné nebe zatáhlo, otevřelo a proudy vody z něj tekly jako z miliardy hadic. Teplota klesla asi o deset stupňů. Do prdele..!!!

Jako zázrakem půl hodiny před srazem na metru Roztyly, přestalo pršet. Ten nahoře měl asi slabou chvilku a bylo mu OVMSPOA líto. Nebo si dal jointa a proudy vody mu nepříjemně opalizovaly jeho kulatý obdélníky. Teplotu ale nezvedl, rošťák. Nu, nevadí, stejně si to užijeme!

Užili! Seděli jsme venku z boku srubu pod příjemnou stříškou. Krůta byla krásná, mladá, měla dobrou postavu a voněla a vůbec byla dost sexy. Stejně jako všechny spolužačky a naše milá paní učitelka Kopečková. Spolužáci zase byli mužní a mladí a vtipní a... Dost jsme se ožrali. Ale vážně. Setkání se povedlo. I když občas pršelo. I když nebylo teplo jako v květnu. I když to bylo moc krátké.

Na závěr veliké poděkování personálu Gizely, kteří pro nás připravili příjemné pohoštění včetně grilované krůty, byli moc milí.

A to je konec...? Nebo né...?!

Jak se jedlo, pilo a vůbec veselilo...