Legendární kolistický Závod Míru prý skončil! Nesmysl. Ti nejotrlejší, které neodradili ani výhrůžky o sedření kůže a sjeli se v Suchdole nad Lužnicí, mohou dosvědčit, že to jsou jen a jen pomluvy. Peloton byl tentokrát menší (čítající cca 40 duší), etap méně a o něco kratších, než bývalo zvykem, bez horských prémií, bez finančních injekcí pro vítěze, ale za to v kategorii juniorů i seniorů.
Ale za to se vrátil k čistému amatérismu a olympijskému heslu "není důležité zvítězit, ale zúčastnit se" a hlavně dojet do cíle. O žlutý trikot se nebojovalo, ten byl od začátku daný. A dokonce bylo žlutých trikotů hned několik. Titul o nejlepšího vrchaře byl zrušen. Nejvyšší kopec v okolí byla kupa hnoje u místního sedláka na dvoře.
Celý Nový Závod Míru prověřil fyzickou, morální a jaterní odolnost všech účastníků.
Týmů bylo celkem devět: Smoldovo Komando, Holinský Jedlíci, Skuhra Panters, Yellow Kolars, Big Knob, Sriencovi Jeleni, Fleisners Flasters, Karáskovy Ryby a Helča Slivovice Team. Viz společné foto.

Etapa Nultá - Do Rapšachu a zpět

2.7.2005

Taková zkušební etapa. Kolem půl šesté večer vyrážíme Ze Suchdola do Klikova, do Paříže (Eifelovka byla pohužel zavřená) a do Rapšachu na pivo. Potom přes Klikov zpět do tábora.
Délka etapy: 13,74 km.

Etapa Nultá v obrazech

A večer se posedělo, popilo, ba i tancovalo...

Večerní posezení po nulté etapě

Etapa První - Do Paříže, Chlumu u Třeboně a ještě dál

3.7.2005

Budíček byl v 9⁰⁰. Kdo chtěl, měl rozcvičku spočívající v zoufalé snaze dostat staré kosti a klouby z postele a cesta na umývárku a zpět. Start etapy byl dobrovolný, řekněme v 10⁰⁰. Hned po startu se stratil team Smoldova Komando. Vše bylo zažehnáno tím, že se peloton pomocí vrchního radisty z teamu Skuhra Panters sjel ve Františkově. Zde byl tedy druhý start. Ani ten se tak úplně nezdařil, protože jsme nemohli najít červenou turistickou značku. Když jsme ji konečně našli, peloton se mohl tryskovou rychlostí vydat krásnou lesní cestou kolem blat (které ale nebyly vidět). Závodníci plni elánu šlapali do pedálů a leadři na špici pelotonu se neúnavně střídali ve vedení. Tento počáteční elán se bohužel neobešel bez karambolu. Nejmladší junior z teamu Big Knob přepadla ukázkově přes řidítka. Naštěstí se vše obešlo bez zranění.
Cestu lemovalo nádherné borůvčí. Počáteční elán šel stranou, závodníci houfně odhazovali své velocypédy a vrhali se do fialového moře. Některým závodníkům (vedeným leadrem teamu Smoldovo Komando) toto počínání zavánělo neprofesionalitou a tak si naordinovali o něco delší trasu.
Peloton se nakonec sjel ve Staňkově (kousek od Chlumu) v hospodě. A opět převládlo neprofesionální chování a všichni bez vyjímky odhodili kola a hupky dupky na papu a pivo. I personál hostince profesionalitou neoplýval a na papu jsme čekali neuvěřitelně dlouho.
Po výjezdu ze Staňkova po žluté turistické značce jsme zaznamenali první defekt u staršího juniora v teamu Smoldovo Komando - prasklá duše. Nahlášen ve 14:56, odstraněn 15:06. Konečně profesionální výkon! Pak jsme pokračovali po žluté až do vesničky Lutová. Tam jsme se napojili na cyklistickou "dálnici" č. 1010 po hrázi strašně dlouhého rybníku.
Pokračovali jsme do Klikova, kde jsme chtěli do hospody a na zmrzlinu (zase!). No, hospoda tam byla, ale místní nás od ní sami odradili. Dojeli jsme tedy až do Suchdola, kde byl před místní (vyhlášenou) cukrárnou odmávnut konec etapy. Dali jsme si zmrzlinu, kafe, zmrzlinu, kafe a zmrzlinu, zmrzlinu s kafem, dortíčky (životospráva šla do p...), kafe se zmrzlinou a dortíčky...S nacpanými teřichy se jednotliví závodníci trusili do tábora

Mapa 1. etapy

Celková délka 42,66 km.

Etapa První v obrazech

Večer se konala oslava významného životního jubilea (neřeknu kolik, u dam se to nedělá). Povedla se. Vypilo se několik litrů vína, kořalky, snědlo se několik kilo domácího uzeného, zpívalo se. Křepčení skončilo až za ranního kuropění.

Velká Večerní Oslava

Etapa Druhá - Do Benátek a ke Swarzenbergské hrobce v Třeboni

4.7.2005

Start etapy byl zase kolem 10 hodiny. Opět se na začátku trochu bloudilo, čelo pelotonu zvolilo špatný výjezd ze Suchdola a místo do Benátek, jsme se ocitli na silnici směr Bor. Trasa etapy se operativně změnila a v Boru jsme se vydali po modré turistické značce do Cepu. Touto úpravou jsme si etapu nejen prodloužili, ale i ztížili parádní terénní vložkou. Dále etapa probíhala v poklidu, občasné úniky z hlavního pole byly vbrzku likvidovány. Přes Cep, Hrachoviště a Brannou peloton dorazil do Opatovického mlýna, kde jsme se pokusili o oběd. Jen co jsme se usadili venku na dvoře u jednoho dlouhatánského stolu nás ženština servírská šokovala sdělením, že zde se neobsluhuje. Druhá rána následovala vzápětí: nevedou hotová jídla, pouze minutky a nejméně hodinu a půl musíme čekat a louskat šváby. I přes tuto vstřícnost jsme slušně poděkovali (tak si trhni ty p..o!) a vydali se až do Třeboně, kde se peloton rozprchl s heslem: "sám si urvi co můžeš...".
Ve tři hodiny se peloton opět sjel a vyrazil směr Swarcenbergská hrobka. Tam se peloton rozdělil na dvě skupiny: na "Hrobkaře", kteří si vytyčili trasu kolem S. hrobky a na "Světáky", kteří se cestou tak zavařili, že se okamžitě museli uhasit v rybníku Svět.
"Cyklistická naučná stezka kolem Třeboně" byla další část etapy. Vedla kolem blat, byla rovná, hezká a vůbec. Cestou byl k vidění i rybníček s lekníny a žábou (viz obr.).
Po ukončení etapy se "Hrobkaři" rozhodli, že se vydají koupat do blízké pískovny. Díky naprostému organizačnímu chaosu se cestou ztratil každý každému a všichni nakonec byli úplně jinde než si mysleli ostatní. Ale hlavně, že byla sranda a bylo o čem vyprávět a bylo co nad mapami řešit.

Mapa 2. etapy

Celková délka etapy: 55,31 km.

Etapa Druhá v obrazech

Do Jindřichova Hradce

5.7.2005

Od rána prší jako blázen a tak celý peloton se vydal koňmo (=autem) do Jindřichova Hradce na prohlídku zámku. Leaderka teamu Sriencovi Jeleni zamluvila prohlídku na půl druhé odpoledne.
Prohlídka byla super (trasa Adolfovo stavení - dozvěděli jsme se, že Jindřichův Hradec je pojmenován po Jindřichovi, synu Vítka z Prčic) Po prohlídce byla zamluvena hospoda, mysleli jsme, že na oběd. Po dvou hodinách (!) čekání jsme se navečeřeli.
Máme železnou vůli a disciplínu. Ani déšť, ani hladovění nám náladu nezkazilo.

Jindřichův Hradec

Večer byla zase oslava. Dvě juniorky z teamu Big Knob a teamu Karáskovy Ryby slavily narozeniny. Oslava se vydařila, junioři se přejedli dortů a senioři se opili. Došlo i na půlnoční grilování klobásek...

A Zase Velká Večerní Oslava

Etapa Třetí - Na červené blato

6.7.2005

Poslední den od rána krásně svítí sluníčko a tak se peloton vydává na třetí etapu, na červené blato. Trasa je poněkud zkrácená, abychom stihli odjet domů.
Po cestě jsme absolvovali i kousek pěší tůry za poznáním. Příroda kolem Červeného blata je tajuplná a krásná. I houpající půdu pod nohama jsme vyzkoušeli.
Po cestě samozřejmě nebyla jediná fungující hospoda. A tak jsme etapu prolétli tryskovým tempem a na obědě jsme už byli v Suchdole. Vskutku famózní závěr!

Mapa 3. etapy

Celková délka etapy: 28,63 km.

Etapa Třetí - Famózní závěr

Celkem Nový Závod Míru měřil 140,34 km.
Lídrovi teamu Fleisners Flasters to bylo všechno málo a proto se na kole vydal směr Praha. Snad ho někde vyzvedli, jestli dojel až do Prahy nebylo do uzávěrky zjištěno...