Orlické hory 2022
Jako každý rok, Zuzanka k narozenínám dostala další romatické pohyby. Protože má ráda hory, zvolili jsme ty Orlické. Apartmán v Říčkách vypadal dobře, umístěný v jednom z nově postavených apartmánových domů. Před odjezdem oba bojujeme s lehkou virózou, Zuzanka dobírá antibiotika a já měl den před odjezdem zvýšenou teplotu.
Vyrážíme brzy dopoledne, abychom stihli jeden výlet a kolem jedné hodiny odpoledne vyrážíme na trasu.
Den třetí ::2.8.2022
Z Říček přes tvrz Hanička k hoře Homoli a přes Zdobnici zpět | ||
trasa: | Říčky-Rokytnice v Orlických horách-tvrz Hanička-hora Homole-Zdobnice-Říčky | |
---|---|---|
délka: | 46.8 km | |
převýšení: | 906 m | |
mapa: | 1:75 000 | 1:40 000 |
profil: | ||
projeto: | 02.08.2022 | |
GPX záznam: |
Říká se, že ráno je moudřejší večera. A skutečně. Dnešní ráno je krásně, svítí sluníčko, je teplo. Krátce po deváte jsme v sedlech a tentokrát jedeme Julinčino údolí obráceně, z kopce. Následuje jedenáct kilometrů přes Rokytnici k tvrzi Hanička a pak ještě kousek do lesů až pod Anenský vrch. Uf! Náročné stoupání. V pevnosti Hanička je na nádvoří starý, rezavý tank T-34, který okomentovala jedna malá holčička: "Hele, kaňon!" Zuzanka musela na "kaňon" vlézt a pózovala mému fotoaparátu. Také zde funguje bufet v "návštěvnické místnosti", což je relikt z vojenské minulosti pevnosti. Sice tu čepují Holbu, nic moc, ale po tom stoupání a k tomu, co nás ještě čekalo bylo dobré k doplnění "iontů". Také jsem si samozřejmě došel pro turistická razítka.
Asi i díky občerstvení a doplnění "iontů" jsme vyvrcholili plni elánu a frčíme dolů do Orlického Záhoří. Stoupání k vrchu Homole nás dost vyšťavilo, ale k našemu překvapení jsme narazili na Kačenčin šenk, což je bezobslužný lesní bar. V lese u potůčku, kde se chladí basy z pivem, v dřevěném přístřešku jsou ruzné sladkosti, energotyčinky a kasička v podobě špalku s dírou. Měli jsme smůlu, protože klid k rozjímání při konzumaci piva "Tchyně" rušili rozjívené děti z nějakého tábora na výletě. Máme s sebou skvostné obložené bagety a chleby. Samozřejmě nechybí mrkev. Čeká nás sjezd do Zdobnice, kde je plánovaná zastávka v hotelu Zdobnice. Je tu otevřená zahrádka, šup na ní. Zuzanka hned běží na záchod, já zabral stolek, který je z poloviny ve stínu a z poloviny na sluníčku. Čepují Postřižinské pivo, moc dobré. V nabídce je zelňacka, neodolám a dávám si jí. Čeká nás ještě malé stoupání a pak sjezd až do Říček. Dnešek se také vydařil!