Lužické hory 2021
Na mapě České republiky už není moc míst kde bychom nejezdili na kole. A přece se najdou. Lužické hory. Oblast na severu republiky zasahující až do Německa, u nás ohraničenou městy Nový Bor, Česká Kamenice, Krásná Lípa, Varnsdorf, Žitava, Hrádek nad Nisou, Jablonné v Podještědí a Cvikov o rozloze 242 km² (z toho 199 km² na území Česka; 43 km² v Německu). Tolik základní geografická data. Protože jsme se o výjezd začali zajímat poměrně pozdě před termínem, moc volných míst nebylo. Náhodou jsme na internetu narazil na penzion v Dolní Světlé se zvláštním jménem Windows. Naštěstí není pojmenován po šíleném operačním systému zužující už mnoho let uživatele PC, ale po pejskovi pana domácího, který loni ve čtrnácti letech umřel. Penzion byl volný, a tak v termínu 29.7. - 1.8.2021 si můžeme užít naše letošní první romantické pohyby.
1. den :: 29.7.2021
Z Dolní Světlé k Jedlovským rybníkům a přes Novou Huť zpět | ||
trasa: | Dolní Světlá-Horní Světlá-Jedlová žst.-Jedlovské rybníky-Nová Huť-Hamr-Juliovka-Dolní Světlá | |
---|---|---|
délka: | 24 km | |
převýšení: | 758 m | |
mapa: | 1:75 000 | 1:40 000 |
profil: | ||
projeto: | 29.07.2021 | |
GPX záznam: |
Krátce po poledni jsme na místě, ubytovali jsme se, pomazlili se štěňátkem Eliškou a ve dvě odpoledne vyrazili na první etapu nazvanou Trasa A. Nejdříve šlapeme do 12% kopce do Horní Světlé. Další stoupání je ještě náročnější. Lesní cesta je totálně rozm*daná od lesních dělníků, všude se válí neuklizené větve, úplná zkáza. Ovšem další putování nás za toto utrpení odměnilo krásnými výhledy. Dorazili jsme na železniční zastávku Jedlová, kde funguje typická nádražní hospoda s parádním fazolovým gulášem a pitelnými Svijany. Kávička pro Zuzanku je taky tradiční - turek. Když jsem se ptal kypré paní hostinské, jestli náhodou nemají nějaký salát, dostala záchvat smíchu, že TOHLE fakt nevedou. A protože jsem byl rychlý, vyfoukl jsem poslední porci guláše úartě cyklistů, kteří dorazili spolu se mnou. Kestolu si k nám přisedli dva stařečci na výletě. Dozvěděli jsme se, že pán oslavil osmdesátiny. Klobouk dolů, vypadal skvěle a jeho babka taky!
Další cesta byla pohodová a krásná. Jedeme kolem jezírek, rybníčků, lesy i loukami. Před šestou jsme dorazili do penzionu, pokecali jsme si s panem domácím a když šel vařit pro nás večeři, s jeho kamarádem. Společně jsme si zanadávali na na toho debila v čele vlády Babiše vulgo Bureše. Také jsme zjistili, jak je možné, že jsme tady tak na poslední chvíli sehnali ubytování. Penzion totiž po změně majitele právě zahájil činnost a my jsme první hosté.