Naše bezva vláda nás konečně pustila ven a tak Veselá společnost vyrazila na prodloužený víkend do Bílých Karpat. Katka objednala ubytování v termínu od 29.5. do 2.6. v penzionu U Černého potoka v malinké vesnici Vápenky, pár kilometrů od hranic se Slovenskem. Strašně jsme se těšili, předpověď počasí sice nebyla nic moc, ale to se snad podá...

31.5.2021 :: 2. den

Na kole

Z Vápenky na Velkou Javořinu a přes Velkou nad Veličkou-Javorník zpět
trasa:	Vápenky-Velká Javořina-Kuželov-Velká nad Veličkou-Javorník-Suchovské Mlýny-Zámečnické Mlýny-Čerešnické Mlýny-Fojtické Mlýny-Vápenky
délka:	44.6 km
převýšení:	1372 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	31.05.2021
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

---

Cyklistické družstvo se dnes rozrostlo ze dvou členů na čtyři. Jarmilka, Kirka, Zuzanka a já. Začínáme opět do kopce, jedeme devět kilometrů do kopce na Velkou Javořinu. Za odměnu jsme si na Holubyho chatě dali polévku a pivo. Oboje bylo dobré, svítí sluníčko a hýříme dobrou náladou. Na závěr jsme si udělali selfíčko a poslali druhé pěší skupině pozdrav. S dobrou náladou jedeme dál po červéné cestě. Název Cesta hrdinů SNP v Zuzance vzbudilo reminiscenci z bahnitého včerejška. Naštěstí se jede dobře. Zatím.

Opět jsem se přesvědčil, že mapy lžou. Najednou koukám, že cesta končí. Tlačíme kola přes kořeny, bahnem a nálada prudce klesá. Za všechny útrapy, které jsme několik kilometrů zažívali, jsme byli na konci bahenní odyssey odměněni nádhernými výhledy na Bílé Karpaty. Tak chvíli stojíme, svítí na nás sluníčko a děláme WOW! Sjeli jsme až k silnici a čeká nás větrný mlýn v Kuželově. U mlýnu jsme chvíli zevlovali, fotili a trochu odpočívali. S velkou nevolí se moji spolucyklisté vydávají na další cestu, protože je to do kopce. Naštěstí jen chvilku. Když sdoláme vrch Bojiště, 439 m.n.m., další cesta naštěstí vede z kopce, ovšem nastává menší zděšení neboť povrch začíná být poněkud bahnivý. Musím jet napřed a hlásit, že se dá. Do Velké nad Veličkou jsme dojeli už bez problémů a hledáme hospodu. A to je problém. Buď je zavřená a nebo čepuje jenom Budvar. Dal jsem si tedy Budvar, Kirka raději lahvovou Plzeň, o jídle si můžeme nechat jenom zdát, no prostě hrůza. Také jeden důsledek politiky Burešovy vlády, zdecimované hospody. Dopil jsem hnusné pivo (záviděl jsem Kirkovi tu lahvovou Plzeň), dojedli svoje skromné zásoby a dáváme se na poslední část dnešní strastiplné cesty, kterou jsme nakonec všichni přežili.

2. den - na kole

Pěšky

Dle vyprávění si to pěšo-psí skupina také užila. Neměla ovšem tak intenzivní zážitky jako my, cyklisti.

2. den - pěšky