Na začátku byla představa. Ralsko. Následovala ta složitější část. Kde sehnat ubytování pro kupu lidí. Letos se hlásí nejen všichni senioři, hlásí se i junioři včetně dvou mimin a pět psů. Velký znalec Ralska a vůbec Podještědí Sidi se nabídl, že se poptá. Poptal a spolu s Pajdou provedli i inspekční cestu po kempech, které přicházely v úvahu. Po zralé úvaze vyšel nejlépe kemp Caramba kousek od Hamru na Jezeře. ¡Así que nos vamos a Caramba!

9.7.2021 :: Den šestý

Z kempu Caramba přes Mimoň do Zákup a zpět
trasa:	Kemp Caramba-Stráž pod Ralskem-Mimoň-Božíkov-Zákupy-Kamenice-Hlemýždí-Nový Luhov-Stráž pod Ralskem-kemp Caramba
délka:	45.6 km
převýšení:	736 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	09.07.2021
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

---

Na poslední etapu jsme si se Zuzankou na sebe zbyli. Vyrážíme sami, ostatní jeli na prohlídku sklárny. Etapu jsme začali pěkně v tempu. Za chvíli jsme v Mimoni, kde nás chytli první kapky deště. Za Mimoní, když jsme vjeli do lesa už regulérně prší. A dost. Oblékáme si pláštěnky a protože není špatného počasí, jenom špatně oblečený cyklista, za vydatného slejváku jedeme dál. Cesta je i přes hustý déšť pěkná, bez bahna, okolí a panoramata pěkná, Zuzanka pořád na mne pokřikuje abych fotil.

Jsme v Zákupech. Našli jsme hospodu u zámku, zastavujeme na polední pauzu. Já se uspokojil polévkou a pivem, ale Zuzanka má smůlu, salát nemají, frankfurtskou polévku ani pořádnou flákotu si dát nechce, musí jí stačit kávička. Alespoň byla kulturní vložka. U vedlejšího stolu (lavice) seděla rodinka, kde maminka s tatínkem měli dohromady cirka 300 kilo, malá dcerka kolem nich obíhala jako satelit a najednou začala kříčet: "Maminka upadla!" Vyskočil jsem a vidím že maminka se válí po zemi jako na břeh vyvržený vorvaň. Lavice pod ní praskla! Tatínek jí chtěl zachránit a jak vstával jeho monstrózní panděro se zaklínilo a celý stúl spojený s lavicemi nadzvedl a veškeré nádobí se z řinkotem sesulo na zem. Obézní dáma se nakonec zvedla a místo aby se zastyděla, začala ječet: "No já nevím, vážím sice trochu víc, ale ty lavice tu nemáte bezpečné!" Neuvěřitelná arogance! Výsledkem bylo, že jsem se při placení dozvěděl, že ta povedená rodinka, nejen, že zničila dřevěný stůl s lavicemi a roztřískala veškeré nádobí, ale ještě na majitele hospody zavolala policii.

Večer byl poslední mejdan. Už bez Holinčáků, kteří odjeli na chalupu montovat kotel. Od svých oveček jsem dostal "atomový" půllitr ze skla, do kterého se při výrobě cákne trochu uranu (což musí dovolit Drábová!) a tím je zajímavě zelenožlutě zabarvený. Udělalo mi to velikou radost! Letošní kolování se vúbec vydařilo. Nikdo mi (moc) nenadával za náročné trasy, nikdo se nazranil a byla docela sranda! Nojono, fšechno jednou končí! Za rok AHOOOOJ!

6. den

...a na závěr trochu tradiční statistiky