Není už moc míst kde jsme u nás nejezdili na kole. Jedno takové místo je na Šumavě oblast kolem města Kašperské hory. Vybrali jsme místo blízko Sušice v kempu pojmenovaném podle přírodního horského pramene Wodolenka. Na tomto místě byly známé lázně. Mimo dřevěných chatek je tu lázeňská vila chůvy císaře Františka Josefa, ve kterém je apartmán. Termín od 30.7. do 2.8. sliboval už stálejší počasí. Terén se tu zdá poněkud náročnější, každý návrat bude do krutého kopce, a proto tady bude méně lidí.

2.8.2020 :: 4. den

Z Odolenky do Velhartic, Hartmanic a zpět
trasa:	Odolenka-Svojšice-Cihelna-Velhartice-Čeletice-Keply-Hartmanice-Pavlínov-Annín-Dlouhá Ves-Červené Dvorce-Sušice-Odolenka
délka:	47.7 km
převýšení:	1059 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	02.08.2020
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

---

A je tu poslední den. V devět hodin už jsme v sedlech a jedeme směr Svojšice. Je pod mrakem, ale hezky. Cestou do Velhartic míjíme Werichovu chatu rozvaliny středověkého mlýnu na stříbrnou rudu. Vyšlapali jsme na Velhartický hrad, který vlastnil i Bušek, důvěrník Karla IV. U pokladny jsme museli nechat kola a protože jsem neměl řetěz, musel jsem paní pokladní poprosit, jestli by nám je nepohlídala. Hrad je pěkný, bohužel hradní restaurace je zavřená. Z Velhartic nás čeká desetikilometrové stoupání na nejvyšší bod těchto romantických pohybů - 930 m.n.m. Stoupání jsme přežili a následuje také desetikilometrový sjezd do Hartmanice, kde hledáme hospodu. Zavřená, stejně jako bufet u místního lyžařského vleku. Hladina piva je u mne už nebezpečně nízká. V Kundraticích jsme narazili na otevřenou útulnou hospůdku se zahrádkou lemovanou Jiřinami a "sochami" křemenáčů s nohami z březových kůlů. Nade dveřmi jsou na stříšce dva kňouři a dvě selátka. Roztomilé! Točí Kozla a mají výbornou kulajdu.

Celý den sledujeme oblohu, jestli nebude pršet. Dojeli jsme do Pátečku po cestě, kterou jsme měli jet včera, kdy jsme místo ní odbočili na červenou turistickou. Zastavili jsme v bistru "Posezení v Pátečku". Jen jsme si objednali, začalo pršet. Jsme schovaní pod slunečníkem popíjíme a čekáme až přestane pršet. Když na chvíli přestalo vydali jsme se na cestu do Sušice a závěrečné stoupání lesem na Wodolenku.

Další den ráno leje jako z konve a podle předpovědi nevypadá, že by jen tak přestalo. Zabalili jsme, za snad nejprudšího deště jsem dával kola na auto a vyrážíme. V Rabí jsme se stavili na oběd a pak už jedeme domů.

4. den v obrazech

...a na závěr statistika