Na Velikonoce jsme měli jet do Novohradských hor, jenže přišel nouzový stav kvůli takovému mrňavému virovému hajzlíkovi a tak jsem pobyt přesunul na termín 5.-8.6.2020. Ubytování máme v Humenici v roztomilé chatičce (k vidění třeba ZDE ) na velikém pozemku. Pan domácí nás mile přivítal, rychle vše vysvětlil, popřál příjemný pobyt. V lednici jsme našli "welcome drink" - dvě piva a láhev bílého vína. To se nám snad ještě nestalo. Rychle jsme se ubytovali, ostrojili kola a vyrazili na první výlet.

Den první :: 5.6.2020

Z Humenice do Nových Hradů a přes Terčino údolí zpět
trasa:	Humenice-Světví-Veveří-Zevlův Mlýn-Nové Hrady-Terčino údolí-Humenice
délka:	13.54 km
převýšení:	188 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	05.06.2020
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Z Prahy jsme vyrazili kolem jednácté hodiny, nikam se nehnali, protože předpověď byla nevábná. Déšť, déšť a déšť. Cestou jsme několikrát zmokli, za Českými Budějovicemi se ztratili v uzavírkách a do toho všeho zavolal pan domácí, kdy dorazíme; a my právě bloudili po šílených okreskách a cyklostezkách.a konečně ve třičtvrtě na dvě jsme na místě v Humenici. Ubytovali jsme se, seznámili s panem domácím, který je velice milý a chystáme se na první výlet. Dle předpovědi, mělo být hnusně a tak jsem vymyslel jen krátkou trasu necelých 13 kilometrů, kterou bychom dali i za deště pěšky. Jenže počasí se umoudřilo a mohli jsme vyrazil na kolech.

Bahnili jsme se celou cestu na Zevlův mlýn, kde byla první zastávka. Dal jsem si místní pivo Zewl, měli jen desítku a nic moc. Sedli jsme si ke stolu ke dvěma klukům, kteří s sebou měli tři psy. Zuzanka je málem umazlila k smrti. Vyšlápli jsme si kopeček do Nových Hradů, projeli náměstí, zavzpomínali, v jaké hospodě jsme před léty byli na obědě a sjeli jsme do Terčina údolí. Vždy, když jsme tu byli, všude byly mraky lidí, dnes jsme měli celé Terčino údolí téměř pouze pro sebe. Kdyby na cestách nebylo tolik bahna, bylo by to dokolnalé. Nemůžeme mít všechno. U Terčina vodopádu jsme se nechali vyfotit a obrázek poslali do skupiny Veselé společnosti a naší domácí, kterou Michal (ani nevím proč) nazval Maminka kaká.

Večer jsme si uvařili výborné jídlo na naší elektrické pánvi Pamele a protože byla pěkná zima, zalezli jsme do chatičky, chvíli se dívali na televizi a docela brzy šli spát. Zítra nás čeká složitých 50 kilometrů.

Den první v obrazech