Zuzanka se před mými narozeninami podívala na mapičku s cyklistickými trasami, které jsme projeli a zjistila, že v Moravskoslezském kraji nemáme žádný záznam. Tak jsem dostal k narozeninám romantické pohyby v Jeseníkách. Společnými silami jsme vybrali místo - Malá Morávka. Nemalou roli hrál i volný apartmán U Vlastíka v podobě malého srubu s terasou, ze které je výhled do údolí k vleku Kopřivná. V dostřelné vzdálenosti je mimo jiné Praděd, kam se dá vyjet na kole. Jestli se to podaří, bude to náš nový výškový rekord - 1491 m.n.m.

16.6.2019 :: Den čtvrtý

Z Malé Morávky do Rýmařova a zpět
trasa:	Malá Morávka-Žďárský Potok-Edrovice-Rýmařov-Harrachov-Dolní Moravice-Malá Morávka
délka:	41.88 km
převýšení:	761 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	16.06.2019
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Včera večer byla v blízkém hotelu svatba, hrála živá muzika od dechovky po svižný bigbít. Ještě v půl čtvrté ráno, kdy jsem se probudil, bylo dost veselo. Vůbec to nevadilo, naopak se při muzice pěkně usínalo. Pak nás několikrát vzbudila noční bouřka a ta stála za to!

Ráno jsme vstávali o něco později, necháme se vyvést vlekem, který se pouští až v půl desáté. Když jsme dorazili k vleku, který je od nás co by kamenem, parkoviště je plné bikerů-sjezdařů. Vyztužená kola, celopéra, tetované ruce, nohy a jiné části těla. S našimi MTB na delší výlety jsem si připadal mezi nimi jako exot. Při nastupování na vlek byla veliká legrace. Mladý namachrovaný týpek místo toho aby nám vysvětlil, jak máme kola zavěsit nebo nám nedejbože pomohl, otráveně utrousil: "Vy jste si to nevyzkoušeli?" Když se Zuzance podařilo zaklapnout přední kolo do porychtungu na zádech sedačky, začaly z nezavřené přední tašky na řidítkách padat různé dámské věci jako žvýkačky, gumičky do vlasů a kdoví co ještě. Týpek zase místo aby třeba pomohl sbírat, zastavil nebo alespoň zpomalil vlek, jenom na nás pokřikoval abychom si pospíšili, ať to stihnem. Debil. Celí udýchaní a zpruzení jsme dosedli a já přemýšlel, jak nás přivítají nahoře, protože horní obsluha už určitě dostává echo jací exoti se k ní blíží. Naštěstí mladík na horní stanici byl naprosto v pohodě a snažil se nám ve všem pomoci. Zuzance sundal kolo, stále se usmíval a pak nám popřál šťastnou cestu. Úplně rozdílný přístup. Poděkoval jsem a za drobných kapek deště vyrážíme.

Lesní cesta je trochu nahoru dolů (spíše dolů), oproti minulým etapám procházka růžovým sadem. I počasí nás vzalo na milost a přestalo krápat. Chvílemi dokonce vysvitne sluníčko. Dorazili jsme k motorestu Zastávka a Zuzanka duchaplně poznamenala: "Takže povinná zastávka, že?" Byla. Doplnil jsme ionty, Zuzanka si dala trochu kofeinu, ke kterému dostala i sušenku. Při pohledu na jídelní lístek jsem se docela zasmál: "Pradědovy ponožky", což byl smažený řízek s olomouckým tvarůžkem. Na nebi vidíme zlověstný mrak, raději se balíma a pokračujeme dále. Lehce stoupáme po žluté, zdolali jsme dnes již třetí horskou prémii a čeká nás sjezd do Rýmařova. Černý mrak nás dohnal. Setmělo se. V Erdovicích nás dostihly první kapky. Dáváme na kola blikátka a blížíme se k Rýmařovu, kde nás čeká hlavní zastávka v pivovaru Excelent. Jen jsme k němu dojeli, zaparkovali kola, zpustil se takový slejvák, jaký jsem dlouho nezažil. Blesky, hromy, proudy vody. Usadili jsme se uvnitř v hospodě a než jsme si stačili objednat, vypadl proud. Naštěstí za pár minut opět naskočil a holky servírky nám mohli dodat pití a papú dle našeho přání. Dal jsem si zelňačku v chlebu a moc jsem si pochutnal.

Asi po hodině přestalo pršet, bouřka se vyblbla a my můžeme pokračovat v cestě. V pohodě a za příjemného slunce jsme dojeli do Malé Morávky, uvařili jsme si výbornou večeři a vůbec jsme si večer užili.

Den čtvrtý