Zuzanka se před mými narozeninami podívala na mapičku s cyklistickými trasami, které jsme projeli a zjistila, že v Moravskoslezském kraji nemáme žádný záznam. Tak jsem dostal k narozeninám romantické pohyby v Jeseníkách. Společnými silami jsme vybrali místo - Malá Morávka. Nemalou roli hrál i volný apartmán U Vlastíka v podobě malého srubu s terasou, ze které je výhled do údolí k vleku Kopřivná. V dostřelné vzdálenosti je mimo jiné Praděd, kam se dá vyjet na kole. Jestli se to podaří, bude to náš nový výškový rekord - 1491 m.n.m.

14.6.2019 :: Den druhý

Z Malé Morávky na Praděd, Švýcárnu, Červenohorské sedlo a přes Vidly zpět
trasa:	Malá Morávka-Ovčárna-Praděd-Švýcárna-Červenohorské sedlo-Videlské sedlo-Vidly-Malá Morávka
délka:	52.64 km
převýšení:	1402 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	14.06.2019
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Vstáváme brzy, tedy velmi brzy a to v sedm hodin. Čeká nás velmi náročná etapa na Praděd s převýšením kolem 1400 metrů. V 9 hodin 5 minut vyrážíme. První část stoupání známe ze včerejška, na parkovišti nad Karlovou Studánkou jsme coby dup. Šlapeme dál. Cestou nás míjí několik aut a dva autobusy plné Poláků. Jeden z nich když projížděl kolem nás si mocně "upšoukl" černého dýmu. Málem jsme se udusili. Po devíti a půl kilometrech neustálého 12% stoupání jsme na Ovčárně, kde je první (pivní) zastávka. Zuzanka vzpomíná, jak tady za mlada zapařila na výjezdu s Metroprojektem, údajně v hotelu, který se dnes jmenuje Figura. Po chvíli znovu do sedel, čeká nás poslední část dvanáctikilometrového stoupání.

Už jsme na Pradědu! 1491 m.n.m. je náš nový výškový rekord. Vlastní věž s vysílačem, zavřenou restaurací a hotelem je taková ošuntělá, neudržovaná. Alespoň je tu krásný výhled. Když jsme se pokochali, pokračujeme dále. Sjíždíme na Švýcárnu, kde je další krátká (malopivní) zastávka. Krásně tu voněla česnečka! Od Švýcárny vede další sjezd po zpevněné cestě. Když chcete cyklistovi udělat radost, na cyklostezku vysypte hrubý štěrk, makadam a nebo ji vydlážděte, jako v tomto případě, velkými hrubými kameny. Nechtěl bych tudy jet obráceným směrem. Pár takových zoufalců jsme potkali a drtivá většina jich kolo vede. Konečně jsme na normální cestě a otevřelo se před námi nádherné hluboké údolí. V dáli vidíme nádrž Dlouhé stráně - dolní a v pozadí "ustřelenou" homoli, kde je nádrž Dlouhé stráně - horní. Jedeme a kocháme se. Doporučuji rozkliknout "Popis trasy a fotky" a podívat se na fotografie. Dojeli jsme na Červenohorské sedlo, lyžařské středisko, kde je naplánovaná zastávka na gáblík a pivko, tedy iontový nápoj.

Teď začíná nejtěžší část cesty. Sice jedeme po cyklostezce, ovšem s povrchem sypaným hrubým štěrkem, který Zuzanku, která váží třicet kilo i s postelí, při jízdě pěkně rozhazuje. Na vrcholu označeným v naší speciální mapě dvojkou toho má plné zuby. Nakonec jsme se dohrabali do vesničky Vidly, kde jsme našli penzion Adam, který má sice pro veřejnost zavřenou hospodu, ale hodná paní domácí se slitovala, načepovala mi pivo a Zuzance uvařila kávičku. Dojedli jsme zbytek naší svačinky a sebrali poslední zbytky sil na poslední kopec do Karlovy Studánky.

Přehoupli jsme se přes poslední kopec a frčíme z kopce do Malé Morávky. Konec dobrý, všechno dobré. Sice toho máme plné zuby a bůhví co ještě, ale to se podá a zítra jsme ráno určitě opět na startu.

Den druhý