Labské pískovce 2018
Předloni jsme byli s Veselou společností v Malé Olešnici v Českém Švýcarsku. (Viz reportáž). To bylo napravo od Děčína. Letošní první romantické pohyby budeme trávit vlevo od Děčína a to v Tisé u Děčínského Snežníku. Tento kraj spadá do CHKO Labské pískovce. Zuzanka vybrala příjemný penzion a tak jsme 24. května před polednem vyrazili...
den druhý :: 25.5.2018
Z Tisé do Hellendorfu, Petrovic a přes Rájec zpět | ||
trasa: | Tisá-Hellendorf-přehrada Talsperre Gottleuba-Krásný Les-Petrovice-Rájec-Tisá | |
---|---|---|
délka: | 47.4 km | |
převýšení: | 1270 m | |
mapa: | 1:75 000 | 1:40 000 |
profil: | ||
projeto: | 25.05.2018 | |
GPX záznam: |
Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)
Trasa začána v Tisé. Odtud se vydáte po cyklo 23 do kopce kolem vstupu do Tiských skal až na křižovatku cyklostezek 23 a 3017. Odbočíte doleva na 3107 a jedete po ní až na hranice s Německem. Chvíli se jede přímo po hranici a pak se odbočí na cestu označenou jako Roter Strich. Je značena i jako žlutá turistická. A po ní se dostanete do Hellendorfu. Odtud se vydáte po silnici S171 a odbočíte na silnici, která je označena jako An Der Talsperre. Pak jedete po turistické cestě nazvané Europäischer Fernwanderweg E3, Sachsen (Ost). Po té jedete kolem přehrady, kolem říčky Gottleuba až na hranice. Cestou ještě potkáte archeologické naleziště Wüste Mark Erdmannsdorf. Po cestě po hranici uvidíte zřícenu Meiselmühle. Stále jedete podél říčky, která se na české staně jmenuje Rybný potok. Podjedete dálnici D8 a napojíte se na cyklo 3017. V Krásném Lese odbočíte na silnici směr Petrovice. Projedete Petrovice a na jejich konci odbočíte na NS Zapomenuté pohraničí, která vás přes Rájec dovede až zpět do Tisé.
Na cestě uvidíte
Součástí této trasy je též prohlídka Tiských skal. Kola zaparkujete u vstupu, kde je téř restaurace Turistické chata Tisá a kiosek, kde si zakoupíte lístek ke vstupu do Skal. Celý okruh měří asi 5 km a stojí za to. Podrobnosti najdete zde a nebo zde.
Tiské skály
Vstali jsme brzy a vyrážíme chviličku po půl desáté. STejně jako včera šlapeme do kopce nad Tisou, kolem vstupu do Tiských skal a pak odbočujeme směrem do Německa. Po žluté jsme dojeli až do Hellendorfu, to je taková díra v bývalém kružítkově, tedy v bývalé NDR. Pokračujeme k přehradě Talspere Gettleuba, která je zásobárnou pitné vody. Po modré jedeme proti proudu říčky, který přehradu napájí. Trochu jsme sjeli s trasy, respektivě jsme trochu zabloudili, ale přes to jsme našli plánované archeologické naleziště. Vedla tuda tzv. "Chlumská obchodní cesta", nejstarší, která spojovala Něměcké a České země. Podél této cesty se v době bronzové těžila měď a cín - suroviny pro bronz. Na několika místech se našly a stále nacházejí nástroje k těžbě. A už jsme opět na hranici, po které vede krásná cesta. Míjíme zříceninu mlýna a jsme znovu v Čechách. Podjíždíme dálnici, která vede na vysokánských sloupech, pasou se zde nerušeně krávy. Projíždíme vesnicí Krásný Les, kde v dávné historii žilo až 3400 obyvatel.
Dojeli jsme do Petrovic, kde jsme narazili na obří vietnamskou tržnici. Zuzanka ji celou prošmejdila, protože cosi scháněla. Já se bavil pozorováním Němců, kteří si nechali předvádět nějaký čínský paralyzér. Stavili jsme se v hospodě Faraon, kde jsem si dal pivo a Zuzanka samozřejmě kávičku. Při placení nám servírka sdělila, že namá drobné, protože se tu spíše platí v Eurech. Divil jsem se; nějak mi ušlo, že by u nás začala platit evropská měna. Inu to je ten "malý příhraniční styk", jsme tu pro Němce a pak teprve pro Čechy.
Vyšlapali jsme kopec nad Petrovice a Zuzanka se dožaduje papu. Zastavili jsme na kraji lesa, s krásným výhledem do krajiny a vybalili gáblík. Já měl opět s láskou naditou semínkovou bagetu. Podivujeme se, že tady na kraji lesa na polní cestě je umístěna značka "zákaz zastavení". Při další cestě jsme pochopili proč. Kousek dále míjíme auto s polskou značkou, které pěkně rytmicky hopsalo. No a uvnitř byli dva, kteří se pěkně hlasitě projevovali. Ještě trochu dále jsme viděli odbočku k domu s červenou lucerničkou. Proti gustu...
Vyšlapali jsme na Rájec, k zaniklé vesnici. Náročnou trasu jsme zvládli fakt rychle a tak jsme se rozhodli, že půjdeme na prohlídku Tiských skal. Zaparkovali jsme kola u vstupu, přivázali ke stromu, paní z pokladny slíbila, že nám je pohlídá. Nejdříve jdeme po vrcholcích, nádherné výhledy, pak jsme slezli do "labyrintu" a míjíme jednotlivé skály pojmenované podle toho, komu co připomínaly. Zajímavé. Spadlo na nás pár kapek deště, nic dramatického. Prohlídka trvala přes hodinu a stálo to za to. V restauraci Turistická chata jsem si ještě dal pivo a popovídali jsme si s příjemnou servírkou. Paní z pokladny nám ještě poradila alternativní cestu do Tisé. Nevím, jestli jsme ji našli, protože kus cesty byl fakt nesjízdný. Nicméně jsme se nakonec v pohodě dostali "domů" a užili jsme si další večer.