Tak jako loni i předloni jsme chtěli na konci září vyrazit na Moravu za burčákem a vínečkem. Jenže na začátku září se to pěkně zamotalo. Předpověď počasí byla hrůzná: zima, déšť... Všichni to odpískali, někdo měl jiné aktivity, někdo se zalekl špatné předpovědi, ale já se nevzdal. Za týden už předpověď byla ucházející a pořád se vylepšovala. Jenže kde tak narychlo sehnat ubytování? Nakonec se povedlo. V Rohatci u Hodonína jsem náhodou narazil na malý penzion U Hujňáků, který měl prázdno, protože začínal. Přesvědčil jsem Kirku Knobíka, že bude hezky a teplo. Kirka se trochu kroutil, že se vylizují z chřipky. Nakonec to dopadlo tak, že my Kolářovi pojedeme už ve čtvrtek a Knobíci přijedou až v pátek večer. No, alespoň něco...

Dlouhý výlet :: 30.9.2017

Z Rohatce přes Moravskou Novou Ves a Prušánky do Nechor a zpět
trasa:	Rohatec-Hodonín-slovanské hradiště Mikulčice-Moravská Nová Ves-Prušánky-Nechory-Josefov-Dolní Bojanovice-Rohatec
délka:	55.3 km
převýšení:	347 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	30.09.2017
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Narozdíl od nás slunce asi včera nechlastalo a vstalo hodně brzy. My o něco později, ale vyrážíme celkem včas, krátce po desáté. Hned na začátku jsme špatně odbočili a dojeli k přístavišti Rohatec na Baťové kanálu. Operativně měním trasu a jedeme podél Moravy až do dalšího přístaviště U Jezu a stavujeme se v hospodě Srub, kde jsme se Zuzankou byli první den. Trochu jsme se občerstvili a pokračujeme dál podél Moravy. Je to hezké, ale pořád takové rovné.

Dojeli jsme na archeologické naleziště v Mikulčicích. Všechno jsme si prohlédli, vylezli na vyhlídkovou věž, slovanské hradiště bylo opravdu rozsáhlé. Konala se zde akce "slovanů" z 9. století. Bylo to docela zajímavé, ukázka lidových řemesel, prodávali med a medovinu, milé zpestření. Nakonec na mne všichni trochu nervózně čekali, protože jsem celé rozsáhlé hradiště objel a někteří dokonce vyrazili napřed, ale špatným směrem. Pokračujeme po zelené, kolem rybníků až do Moravské Nové Vsi, kde jsme se v restauraci U Sečkářů docela dobře najedli.

Nechory. Malebné sklípky na kopečku nad Prušánkami. Míjíme milé lidi, je to tu moc příjemné. Cestou z Nechor jsem trochu ujel dopředu a tak jsem neviděl jak Sidi sestřelil svoji možná budoucí tchýni. Inu není nad to udělat dobrý dojem. Naštěstí se nic nestalo, žádné zranění ani trauma, jedeme dále. Začíná být trochu zima. Když jsme zamířili do lesa k zimě se přidal stále se zhoršující terén. Občas se "topíme" v tekutých pískách, jede se fakt blbě. Jarmilka s Kirkou začínají mít dost, nedoléčená chřipka si vybírá svou daň. Rychle krátíme cestu a v půl šesté jsme už doma. Rychle se osprchovat a honem na ochutnávku ke Skřivánkům.

Košt se vydařil. Luxusní víno s příjemným vyprávěním a večer utekl tak rychle, že jsem nějak ani nestačil udělat jedinou fotku. Chuť vína se stejně vyfotit nedá.

Den Třetí