Tak jako loni i předloni jsme chtěli na konci září vyrazit na Moravu za burčákem a vínečkem. Jenže na začátku září se to pěkně zamotalo. Předpověď počasí byla hrůzná: zima, déšť... Všichni to odpískali, někdo měl jiné aktivity, někdo se zalekl špatné předpovědi, ale já se nevzdal. Za týden už předpověď byla ucházející a pořád se vylepšovala. Jenže kde tak narychlo sehnat ubytování? Nakonec se povedlo. V Rohatci u Hodonína jsem náhodou narazil na malý penzion U Hujňáků, který měl prázdno, protože začínal. Přesvědčil jsem Kirku Knobíka, že bude hezky a teplo. Kirka se trochu kroutil, že se vylizují z chřipky. Nakonec to dopadlo tak, že my Kolářovi pojedeme už ve čtvrtek a Knobíci přijedou až v pátek večer. No, alespoň něco...

Když jsme přijeli :: 28.9.2017

Z Rohatce přes přístav Skalica do Holíče a podél Moravy zpět
trasa:	Rokytno-přístav Skalica-Kátov-Holíč-Rohatec
délka:	33.3 km
převýšení:	139 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	28.09.2017
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Cesta do Rohatce je dlouhá, předlouhá. Na D1 je samá uzavírka a tak za kráné čtyři a půl hodiny jsme konečně v Rohatci. Ubytovali jsme se a na trasu vyrážíme až kolem půl třetí. Dojeli jsme k Baťově kanálu, prohlédli si přístav Skalica a pokračujeme - už na Slovensku - směrem Skalica. Před Skalicou, která se nám z dálky vůbec nelíbila, jsme odbočili směrem na Kátov a Holíč. Jedeme příjemnou cestou, chvíli lesem, pak mezi poli; slunce se pomalu chýlí k západu, je hezky. V Holíči jsme narazili na Lidl a protože jsme doma zapomněli našeho "elektropsa", jdu se podívat zda neseženu alespoň prodlužku (pro naší elektrickou pánev Pamelu) a uspěl jsem.

úplně po rovině. Třeboňská pánev je proti cestě od Holíče k řece Moravě pahorkatina. Valíme to po pravém břehu, po Slovenském a připomíná to nekonečné roviny kolem Novomlýnských nádrží na Pálavě. Těsně před Hodonínem jsme přejeli most a pokračujeme po levém břehu a dojeli jsme do příjemné hospůdky Srub v přístavišti U Jezu. Dal jsem si Plzeň a Černou Horu, Zuzanka kávičku a musíme jet. Stíny se prodlužují, teplota klesá, tak honem, honem ať jsme doma.

Večer jsme byli u vinaře pana Skřivánka, který je asi dvanáct metrů od našeho penzionu. Má opravdu výborné víno. Bílé, červené i vermut. A také samozřejmě burčák. Už se těším na tu pravou ochutnávku!

Den První