Reminiscence na mládí aneb Žďárské Vrchy 2017
Letošní naše druhé romantické pohyby se budou konat v lokatitě: Morava, Žďárské Vrchy, Rokytno. Tentokrát jsem našel penzion U ztraceného mládí ve vesničce Rokytno, blízko rybníku Medlov. Zde byla první reminiscence na mládí. Po maturitě jsem v kempu u Medlova strávil se svojí bývalou třídou krásný měsíc nezřízené postmaturitní zábavy. Jenže tu byla i druhá reminiscence. Ve vesnici Samotín vařil pan Tlustoš likér Samotínský vánek. Na jednom výletě se střední školou sem zavítala i Zuzanka a pamatuje si, jak se její spolužáci pod zoufalým dohledem svého třídního učitele tímto likérem ožrali. Spojení U ztraceného mládí, Medlov, Samotínský vánek rozhodlo: jedeme!
Dojezd :: 20.8.2017
Z Rokytna do Sněžné, Krátké, Kadova a přes Medlov zpět | ||
trasa: | Rokytno-Studnice-Zubří-Koníkov-Odranec-Chobot-Chobotský Dvůr-rybník Medlov-Rokytno | |
---|---|---|
délka: | 28.9 km | |
převýšení: | 640 m | |
mapa: | 1:75 000 | 1:40 000 |
profil: | ||
projeto: | 20.08.2017 | |
GPX záznam: |
Všechno jednou končí. Ráno jsme se sbalili, domácí nám dovolili nechat si věci v apartmánu a můžeme vyrazit na poslední výlet. Zima jak na Sibiři, 14 °C. Ještě k tomu zjišťuji, že mám píchlé přední kolo. Přesto v deset hodin vyrážíme. Kousek za Rokytnem odbočujeme na polní cestu, kde proti nám vyrazil rozběsněný traktor, který naštěstí těsně před námi uhnul na pole. Ve Studnici, stejně jako první den jedeme po zelené turistické, pak na cyklo č. 1, která by nás dovedla až do Brna. Při přejíždění silnice č. 360, stavíme na maliny a já si všiml, že mám opět prázdné kolo, tentokrát zadní. Po výměně duše pokračujeme dál po zelené, která začíná být drsnější a drsnější. Jedeme kolem Zumberského rybníku, míříme na ještě drsnější modrou turistickou, pak na nejdrsnější žlutou. A Zuzanka řekla dost! Operativně měníme trasu, sjíždíme ze žluté a lesní cestou došlapeme na hlavní č. 360. V Koníkově hledáme odbočku na NS Metodku, po které kousek jedeme a pak odbočujeme na klasickou polní cestu směřující dolů z kopce do Dolního Koníkova. Cestou míjíme hezké chaloupky. Dostali jsme se na cyklo 4341 a před Kuklíkem zatáčíme k penzionu Kukla, kde byla plánována zastávka. V penzionu je příjemná hospůdka, dávám si výbornou Frankfurtskou polévku, pivo a Zuzanka tradičně kávičku. Podepisujeme petici za zachování místní památné lípy; pojedeme se na ní podívat.
Cestou k lípě u Chobotského dvora potkáváme partu důchodců. Byli prima- povzbuzovali nás, volali, zda nechceme zatlačit. Lípa je monumentální, dutá a průchozí. Udělali jsme pár fotek - Zuzanka vedle Lípy, Zuzanka v lípě, Zuzanka u vyřezávané divoženky stojící vedle lípy. Pokračujeme přes Chobotský Dvůr, kde najíždíme na krásnou cestu vedoucí až na silnici č. 354 a frčíme směr Rokytno. U penzionu Sv. Martin jsme se rozhodli, že si zajedeme ještě k Medlovu na pivo. K rybníku jsme tentokrát nedojeli, zůstali jsme u bistra patřící k hotelu Medlov. Čepují zde Svijany, což je rozhodně lepší než fuj-Starobrno v kiosku u rybníku. U hotelu jsme pozorovali hemžení tanečního dětského tábora, mraky holčiček plnilo nějakou bojovku tím, že jedna po druhé klikovali. No, pivo dopité, nad Medlovem se začínají honit bouřkové mraky, sedáme na kola a šlapeme pár posledních kilometrů do Rokytna.
Už je skutečně konec. Kola jsou na střeše naloženého auta, loučíme se s domácími a před sebou máme dlouhatánskou cestu po dálnici D1 domů. Myslím, že tyto romantické pohyby se vydařili: [ulist=square] krásné ubytování krásná příroda krásná manželka [/ulist]
Poslední den
...a úplně na závěr trochu statistiky:
celkem ujeto: | 157,30 km |
celkové převýšení: | 3 041 m |
Ø ujeto za den: | 39,33 km |
Ø převýšení na den: | 760 m |
Ø převýšení na 1 km: | 19,33 m |