Letošní naše druhé romantické pohyby se budou konat v lokatitě: Morava, Žďárské Vrchy, Rokytno. Tentokrát jsem našel penzion U ztraceného mládí ve vesničce Rokytno, blízko rybníku Medlov. Zde byla první reminiscence na mládí. Po maturitě jsem v kempu u Medlova strávil se svojí bývalou třídou krásný měsíc nezřízené postmaturitní zábavy. Jenže tu byla i druhá reminiscence. Ve vesnici Samotín vařil pan Tlustoš likér Samotínský vánek. Na jednom výletě se střední školou sem zavítala i Zuzanka a pamatuje si, jak se její spolužáci pod zoufalým dohledem svého třídního učitele tímto likérem ožrali. Spojení U ztraceného mládí, Medlov, Samotínský vánek rozhodlo: jedeme!

Jízda dvě :: 19.8.2017

Z Rokytnado Jimravova a zpět
trasa:	Rokytno-Nové Město na Moravě-Zubří-Vojtěchov-Lísek-Míchov-Jimramov-Líšná-Sněžné.Kadov-Rokytno
délka:	47.7 km
převýšení:	977 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	19.08.2017
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na cestě uvidíte

---

Ráno jsme otevřeli oko a ... nepršelo! Podle předpovědi ovšem mělo. Je zataženo, 16 °C a hlavně stále neprší. Pomalu se balíme, čekáme jak to s tím deštěm nakonec dopadne. Kolem jedenácté hodiny stále neprší a tak vyrážíme. Do Nového Města jedeme po krásné zelené turistické. Nebe je ocelově šedé, ale neprší. Protože jsem si zapomněl láhev s pitím, v jedné sámošce si kupuji vodu v petce. Z Nového Města jedeme po cyklo 19 a frčíme skrz Zubří a Vojtěchov. Míjíme příšerný hotel Sklářský Dvůr, typická socialistická zotavovna ROH. Vyšlápli jsme kopec do Lísku, kde stojí pěkný kostel a následuje sjezd do Míchova a Jimramovských Pavlovic. Najeli jsme na cyklo 4344 a přes krásné louky míříme do Jimramova. Míjíme rodný dům spisovatele Karafiáta, zakotvili jsme v místním bistru, kde si dávám bramboračku, pivo a Zuzanka kafe, pak také čaj. Dojedli jsme, dopili a vyrážíme na další část cesty. Jedeme podél říčky a připomíná mi to cestu z Bečova kolem Teplé (viz reportáž ze Slavkovského lesa). Cesta je nahoru dolů s převahou nahoru. Projíždíme Nový Jimramov, Jimramovské Paseky, Líšnou... Ze Sněžné pokračujeme po červené turistické. Vystoupali jsme na Blatiny, kde jsem za velké nevole Zuzanky minul pražírnu kávy s hospodou. Další kopec se řadí mezi ty vražedné. Na vrcholu si dáváme přestávku, doplňujeme živiny a nabíráme síly.

Už je na dohled bistro U Kolouška, kde vyrábí likér Drátovánek, nástupce legendárního Samotínského vánku. Samozřejmě jsme si ho objednali a chutnal nám. Jedeme dál do Kadova, kde chceme zkusit další variantu Samotínského vánku - Kadovánek v restauraci U Janoušků. Ochutnali jsme a musím říci, Drátovánek je lepší. U Janoušků byl právě zájezd důchodců z Vodňan a za pípou pomáhala velmi stará babička (pivo točila brilantně!). Na doporučení jedné party, která přijela chvilku po nás, jsme si dali další místní specialitu - likér Frantík. Koho by to napadlo, byla to griotka s pivem! Ještě jsme si popovídali s jednou dvojicí, kterou jsme dnes už jednou potkali na trase.

Závěrečná část trasy vede nejdříve po silnici, pak uhýbáme na žlutou turistickou a jedeme skoro k Medlovu a to je už jenom skok do Rokytna. Dnešní trasa byla moc pěkná i když poměrně náročná. Opět vaříme na zahradě s naší pánví Pamelou.

Kronika 3. dne