Loni jsme na jedněch našich "romantických pohybech" objevili kemp Karolina Dolina kousek od Tachova, který splňoval veškerá kritéria pro každoroční kolistické zájezdy Veselé společnosti. Příjemné prostředí, ucházející chatky k ubytování, slušný personál, hezké okolí, dobré pivo a bazén. Bylo tedy jednomyslně rozhodnuto, že letos Veselá společnost jede na západ, k Tachovu. S Kirky posléze vypadlo, že u Tachova kroutil dva roky vojny. 8. července kola na auta (nebo do aut) a jedem...

Den čtvrtý :: 12.7.2017

Z Karoliny Doliny kolem Tachova a zpět
trasa:	Karolina Dolina-Brod nad Tichou-Nahý Újezdec-Březí-Ctiboř-Halže-Horní Výšina-Dolní Výšina-Světce-Tachov-Oldřichov-Klíčov-Kočov-Karolina Dolina
délka:	43.6 km
převýšení:	603 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	12.07.2017
GPX záznam:

Včera večer si paní Jana vydupala dřívější odjezd, v půl desáté. Světe div se, v půl desáté jsou všichni nastoupeni. Tedy, hmm..., až na moji maličkost, já měl 10 minut zpoždění. Srnka mne probodávala pohledem, možná i nějaké jízlivé slovo zaznělo, ale co, jsme na dovolené, ne na útěku. Začínáme standardně po červené do Brodu nad Tichou, ale odbočujeme na cestu do "Nahého Jezdce", jak Srnka překřtila Nahý Újezdec. Míříme po modré turistické do lesů. Zatím pořád mírně stoupáme. V Březí najíždíme na krásnou asfaltku, kde projede asi jedno auto za hodinu, možná statisticky 0,9 vozu/hod. Po kilometru se opět vracíme na modrou turistickou a míříme do Ctiboře. Zde má být hospoda. Byla, ovšem otevřeno jen o víkendu a možná ještě v úterý na podzim. Taková vesnická klasika. Pokračujeme dále. Halže, Horní Výšiny. Odtud je vidět penzion Obora, kde byli loni ubytováni Kolářovi na svých romantických pohybech. Pokračujeme přes Dolní Výšinu, přes křižovatku, kde stojí obytný dům upravený z hostince Kreuzwirthaus, který přežil jako jediný ze vsi Lučina (německy Sorghof) vybudování přehrady. Cesta kolem přehrady je pěkná, přímo u hráze jsme se na chvíli zastavili a napásli malin a ostružin. Dojeli jsme až k Jízdárně Světce, která patřila rodu Windischgrätzů. Kousek od ní je zřícenina kláštera Paulánů. Od jízdárny a kláštera jedeme romantickou cestičkou až do Tachova. Na gáblík. Rozdělili jsme se - jedna skupina šla do restaurace River a skupinka Srnka+Vašek do hospody naproti. Při odjezdu začalo drobně pršet. Zatím nic hrozného. Další cesta vedla po mírně zvlněné rovině. Trochu jsme upravili trasu, jinak bychom jeli pár kolimetrů po stejné trase jako včera i když v protisměru.

Jakmile jsme dorazili do kempu začalo pršet. Plánované grilování jsme odložili na zítřek a přesunuli jsme se pod střechu do hospody, kde jsme parádně zapařili. Je to patrné z fotodokumentace, která je doprovázená vkusnou poezií.

Přepis z Harryho deníčku

[com]Můj milý deníčku, HAF! Dnes v noci HAF mě vzbudili všichni obyvatelé boudy, ve které teď bydlím, HAF. Museli jít do té místnosti, kam chodí sedět na velkou misku s vodou, HAF. Potom jsem šel vyvenčit maminku, HAF. Žrádlo, HAF! Spal jsem, HAF. Potom si to už nepamatuju, ale celá moje smečka odjela na těch dvou kolech a sedačce, HAF. Zůstala se mnou malá maminka, HAF! Potom jsme šli do té červené boudy na kolečkách, HAF. Byla tam s náma i ta blonďatá holčička, HAF. Moucha v autě, HAF. Potom jsem kakal, HAF. Potom jsme potkali smečku a zase odjeli, HAF. Chytal jsem vodu a kousal jí, HAF. Potom jsme zase jeli tou boudou za smečkou, všichni hýbali tlamou a nic mi nedali, HAF. Potom jsem usnul v červené boudě. A najednou jsem byl doma se smečkou, HAF![/com]

4. den v obrazech