Kola, Karolina, Dolina a všechno dohromady - L.P. 2017
Loni jsme na jedněch našich "romantických pohybech" objevili kemp Karolina Dolina kousek od Tachova, který splňoval veškerá kritéria pro každoroční kolistické zájezdy Veselé společnosti. Příjemné prostředí, ucházející chatky k ubytování, slušný personál, hezké okolí, dobré pivo a bazén. Bylo tedy jednomyslně rozhodnuto, že letos Veselá společnost jede na západ, k Tachovu. S Kirky posléze vypadlo, že u Tachova kroutil dva roky vojny. 8. července kola na auta (nebo do aut) a jedem...
Den druhý :: 10.7.2017
Z Karoliny Doliny přes Staré Sedliště do Boru a zpět | ||
trasa: | Karolina Dolina-Kočov-kostel Jana Křtitele-Kumpolec-Lhotka-Tisová-Staré Sedliště-Doly-Bor-Čečkovice-Velká Ves-Damnov-Pavlovice-Josefova Huť-Karolina Dolina | |
---|---|---|
délka: | 44.6 km | |
převýšení: | 676 m | |
mapa: | 1:75 000 | 1:40 000 |
profil: | ||
projeto: | 10.07.2017 | |
GPX záznam: |
Začínáme zataženou oblohou. Naštěstí neprší a tak jsme se sbalili a standardně v deset vyrazili. Čeká nás "odpočinková" etapa. První zastavení je u zříceného kostela sv. Jana Křtitele. Skoro všichni potvrdili můj pocit, že atmosféra místa je taková neveselá až ponurá. Rozhodně jsem se zde necítil dobře, stejně jako loni, když jsme se tu stavili v rámci našich "romantických pohybů". Pokračujeme přes Kumpolec a Lhotku až do Tisové. Pak Staré Sedliště což je takový Zabžoudlov, kde před polorozpadlými domy zevlují tlupy oplálených spoluobčanů. Honem pryč! Kvapně se snažíme Staré Sedliště opustit a málem jsme minuli hospodu. Jenže... Knobík se šel zeptat, zda mají otevřeno. Měli, ale nečepovali pivo. Sice nechápeme, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat. Jedeme dál do Boru, kde snad nebude o hospody nouze.
Copak o to, v Boru je hospod dost, ale jedna skupina zjistila, že v jedná ani druhé neměli hotová jídla. Alespoň čepovali pivo. Nakonec jsme si vymodlili k pivu česnečku. Druhá skupina byla v místní vietnamské restauraci a byli nesmírně spokojeni. Z Boru jsme se vydali na nejproblematičtější část cesty. Hlavní silnice, přípoj na dálnici. Kamion za kamionem, ale zvládli jsme to bez ztráty kytičky. Když jsme míjeli zbytky nějakého roztřískaného auta včetně rozmláceného pomníčku (jiné havárie?), nebylo to moc příjemné. S chutí jsme odbočili na pěknou lesní cestu, která nás dovedla až k podjezdu dálnice. Napojili jsme se na trochu rušnější silnici, po které naštěstí jedeme jenom kousek. Při odbočce nás dohnalo auto plné osmahlých hochů a troubilo jako o život. Já jsem právě předpisové odbočoval vlevo a ty cikorky troubili jako debilové a cosi vykřikovali z okýnka. poslal jsem je do prdele a pak ještě do hajzlu. Nejvíc mne štve, že na takové šmejdy platíme daně. Dál cesta probíhala v pohodě, lehce nahoru, lehce dolů. Projíždíme Velkou Vsí, Damnovem. Kousek za Pavlovicemi odbočujeme do bývalého čedičového lomu, kde je plánované koupání. Slunce pere jako blázen, skoro všichni naskákali do vody. Někteří plavci zpozorovali raky; sice jsem se nekoupal, ale raky jsem vidět chtěl. Šel jsme tedy po břehu na místo odkud bych je mohl vidět. Raky jsem nenašel, viděl jsem ve vodě jenom omšelého bobra. Raky vyplašily koupající se nahaté důchodkyně.
Osvěženi se vydáváme na závěrečnou část cesty. Po několika skupinách a různými cestami. Já jel ve skupince se Zuzankou a Kirkou. Nejeli jsme po plánované cestě, nějak se mi nezdála, odbočili jsme na normální silnici, která nás dovedla prudkým sešupem až k nádraží do Josefovy Hutě. Cestou s námi "závodil" místní Pepek Vyskoč; Zuzanku málem shodil do pankejtu. Hledáme vyhlášenou trampskou hospůdku. Nakonec jsme ji našli, dokonce před ní na zápraží seděl jakýsi člověk a něco kutil, ale na otázku: "Máte otevřeno?", odvětil: "Až zítra od dvou hodin..." Inu, postavil si hospudu a furt mu tam, kurňa, lezou nějaký lidi. Pokrčili jsme rameny a jedeme dále. Cesta se vine podél Mže, je malebná. Skupinka, kde byla Lucka, Kikina a Jarmilka jela přesně podle itineráře a mé tušení něčeho zlého se vyplnilo. Cesta prý najednou končila, vedla lesem po něčem co vzdáleně připomínalo pěšinu pro zvěř. Lucka píchla, Jarmilka píchla a ještě k tomu následnou jízdou totálně zničila plášť. Kirka byl rád a pochválil jí.
Etapa se vcelku vydařila. Byla zábavná, ne tak náročná a korunovaná krásným koupáním. Večer byla standardní zábava: pivo, víno, ženy, zpěv...