Po 14 letech se vracíme na místo činu, do kempu Slunečnice. O Velikonocích, kdy jsme byli kousek od Jindřichova Hradce, zajeli jsme se podívat do kempu, kde jsme před 14 lety byli po třetí a naposled s Veselou společností na letním kolování. Stále tam vládne paní Evička. Domluvili jsme se, že někdy před prázdninami bychom mohli přijet. Vybrali jsme si nově postavené apartmány s výhledem na rybník a v polovině června jsme na čtyři dny vyrazili na naše další romantické pohyby.

20.6.2022 :: Den druhý

Ze Slunečnice přes Klenovou a Blato na Landštejn a přes Kunžak zpět
trasa:	Slunečnice-Vlčice-Střížovice-Lomy-Klenová-Blato-Dobrotín-Staré Město pod Lanštejnem
délka:	52.2 km
převýšení:	553 m
mapa:	1:75 000	1:40 000
profil:
projeto:	20.06.2022
GPX záznam:

Popis trasy a fotky (klikni a rozbalí se!)

Na trase uvidíte

---

Budík v telefonu zazvonil v 7:30 a já ho chtěl roztřískat. Tak hezky se mi spinkalo a postýlka mne nechtěla pustit. Nakonec pustila a já si v polospánku umotal svojí ranní polévkovou směsku. Zjistil jsem, že mám prázdné přední kolo, ach jo, musím vyměnit duši. Naštěstí jsem se už úplně vzbudil a výměna trvala necelých deset minut i s napumpováním novým bateriovým kompresorem. To bylo jiné kafe, než včerejší ruční nafukování paddleboardu. Třikrát se nám kompletně vyfoukl, než jsme přišli na fígl, jak správně po nafouknutí zakroutit s ventilkem.

Úderem desáté hodiny jsme v sedle a míříme přes Vlčici vstříc dnešní trase. Stejně jako včera stoupáme, tentokrát čtrnáct kilometrů. Je vedro jako včera. Na cyklostezce 1241 vedro sálá z okolní vysoké trávy jako z pekla. První "vyvrcholení" před Klenovou jsme ani nezaregistrovali. Sjeli jsme do Blata, kde je plánovaná zastávka v penzionu Lada. Spustil se déšť, zvedl se vítr, venkovní pergola se začala automaticky stahovat. Uklidili jsme kola pod stříšku a přesunuli jsme se dovnitř, kde jsme požádali o azyl. Došla Plzeň, musel tedy vzít za vděk "Gambáči", co se dá dělat. Objednali jsme si vývar (i Zuzanka!) a udělali dobře, protože byl moc dobrý.

Ačkoliv ještě prší, vyrážíme na další cestu. Pár dalších kilometrů prší a trochu se ochladilo a Zuzanka říká, že je zima. Konečně přestalo pršet a my sjíždíme do Starého města pod Landštejnem a pak trochu stoupáme až k hradu Landštejn. Protože je pondělí, hrad má zavřeno, což jsem zjistil když jsme si o zamčená vrata málem rozbili čelo. Potkáváme roztomilé staroušky, kteří začali otázkou: "To nejsou elektrokola, předpokládám..." Rezolutně jsem se ohradil, že toho bohdá nebude, oni pokývali hlavami a příjemně jsme si popovídali. Narazili jsme na otevřenou hospodu Chalupa pod Landštejnem. Neodolal jsem bažantímu vývaru a neprohloupil, byl opravdu moc dobrý. Ochutnal jsem místní Landštejnské pivo, tmavou 12° a 13°. Další cesta se vine hezkými lesy, které jsou občas přerušeny vykácenými pruhy kvůli kůrovci.

Večer se z čista jasna přihnal Mordor. Bouřka, průtrž mračen, kroupy. Přes kemp se z okolních polí zuřivě přehnala bahnivá řeka a skočila do rybníku. Kroupy velikosti velkých fazolí souvisle pokryly okolní trávník. Nabrali jsme si na chlazení šampáňa, které jsme pili - jak jinak - s jahodami.

2. den